Setkání zastupitelů se zástupcem České komory architektů o případných možnostech zadání sportovní haly v Boskovicích

Z iniciativy Spolku za rozvoj architektury Boskovic (SRAB) se uskutečnilo v pátek 3. prosince 2021 v 17 hodin avizované online setkání, na které byli pozvaní všichni zastupitelé města Boskovice. Tématem byla možnost prodiskutovat společně se zástupcem České komory architektů (dále jen ČKA), panem RNDr. Milanem Svobodou, který má s přípravou soutěží a vlastním soutěžením mnohaleté zkušenosti, případné další možnosti postupu a zadání sportovní haly v Boskovicích.

Ze zastupitelů města pozvání využili: Ing. Petr Axman, PhD., Vladimír Farský, MUDr. Miroslav Klíma, Mgr. Dagmar Hamalová, Ing. Lukáš Holík, Ing. Jan Nádvorník, Mgr. MgA. Kristýna Znamenáčková, Mgr. Michaela Žejšková, LL.M. a Ing. Radek Mazáč.

Za SRAB se schůzky účastnili: Ing. arch. Markéta Grénarová, Ing. arch. Petra Houdová, Bc. Jakub Hubený, Ing. Adam Kožoušek, Ing. arch. Petr Ondráček a Ing. arch. Jana Syrovátková.

Moderátorem diskuse byl Petr Ondráček a společně s Milanem Svobodou postupně představili přítomným jednotlivé aspekty architektonických soutěží. Děkujeme za aktivní přístup k diskusi především Petru Axmanovi a dále pak Vladimíru Farskému, Lukáši Holíkovi a Janě Syrovátkové.

Mrzí nás, že se do diskuse aktivněji nezapojili i zástupci koalice, přestože rozhodují o jedné z největších stavebních investicí za posledních pár desítek let. Dotazy totiž směřovaly i na paní místostarostku Michaelu Žejškovou, která má projekt haly na starosti a která byla diskuzi přítomna. Bohužel i přes několikeré výzvy nereagovala, což je škoda, protože nás i její názor velmi zajímal.

Jedním z hlavních bodů diskuse totiž bylo zkusit společně najít případné nové řešení – a to vzhledem k aktuálnímu, dle našeho názoru sice legitimnímu a regulérnímu, ale ne zrovna šťastně zvolenému způsobu zadání.

Diskuse se dále zabývala zejména tématy, jakými jsou průběh soutěže, role ČKA, cenové parametry soutěží a mnohé další. Všem, kteří vydrželi až do konce, děkujeme a vážíme si jejich zájmu o věc.

Zadání soutěže

Na úvod RNDr. Svoboda zmínil téma zadání. Dobře zvládnuté zadání je základ a stejně tak jako dobrý dům nemůže stát na špatných základech, tak i zde dobře připravené zadání může pomoci získat očekávaný výsledek – tedy návrh stavby.  

Čím lépe jsou zpracované soutěžní podmínky a podklady, tím lepší lze očekávat výsledky. Přesnost požadavků od investora je zde více než žádoucí – ne ale takových, které by diktovaly vlastní podobu stavby. Jedná se zejména o plošné a kapacitní parametry jakými jsou např. předpokládané velikosti hřiště, jednotlivých místností či očekávaná obsazenost sportovci, či návštěvníky.

Díky tomu jsme pak schopni od zpracovatele získat očekávanou stavbu. Spoustu dobrých řešení i při nějakým způsobem „složitějším“ zadání si většinou investor neumí představit. Porota pak koriguje zadání, aby bylo zaručeno, že je opravdu kvalitně připravené.

Pokud je zadání dobře připravené, nemělo by se stávat, že po odevzdání soutěžních návrhů zadavatel zjistí, že výsledný návrh je velikostně a finančně mimo jeho možnosti, jak tomu bylo v případě první dvojice soutěží na naši sportovní halu.

Úloha ČKA ve vypsání soutěže

Soutěž vypisuje a řídí zadavatel soutěže – v našem případě město Boskovice – a zadavatel je za ni zodpovědný. Průběh soutěže se řídí Soutěžím řádem, který vydává ČKA a je dostupný na jejích webových stránkách – viz https://www.cka.cz/cs/souteze/jak-na-soutez/jak-pripravit-soutez.

ČKA uděluje soutěži na základě předložení podmínek pouze potvrzení o regulérnosti. V případě, že jsou v podmínkách soutěže nějaké nedostatky, ČKA vyzve zadavatele k úpravě, po které většině případů bez dalších připomínek vydává potvrzení o regulérnosti. Potvrzení o regulérnosti je k vyhlášení soutěže dle zákona potřeba.

ČKA v rámci přípravy pro vypsání soutěže poskytuje zadavateli konzultační činnost, která je z velké části pro zadavatele zdarma. ČKA je financována z příspěvků všech členu ČKA, tj. všech autorizovaných architektů.

Cena a průběh soutěže

Nejvíce diskutovaným tématem byla pochopitelně výsledná cena soutěže a na ni pak navazující následná cena vlastní stavby. Takto získaný návrh – tedy formou architektonické soutěže – je logicky na první pohled nákladnější než při zadání projektu přímo konkrétnímu ateliéru.

Je třeba si ale uvědomit, že tímto způsobem zcela nepochybně ušetříme navazující náklady spojené jak s vlastním vypracováním projektu (v době podpisu smlouvy je už k dispozici konkrétní návrh), tak náklady spojené s výstavbou i s následným provozováním stavby.

Po vyhlášení výsledků soutěže a sepsání smlouvy s budoucím zpracovatelem již není třeba zpracovávat tzv. studii stavby, protože návrh vzešlý ze soutěže tyto požadavky většinou nadstandardně splňuje a bývá někdy pouze drobně dopracován dle doporučení poroty. To znamená, že uváděné ceny nákladů na soutěž je třeba ve skutečnosti ponížit o cenu odměny vítěze, protože ten v projektu pokračuje dále.

K velmi vysoké kvalitě odevzdaných návrhů většinou vede i ten fakt, že účastníci soutěže chtějí logicky soutěž vyhrát – aby se jim čas strávený na vypracování finančně vyplatil a byl následně honorován. Logicky tak odvádějí tu nejlepší možnou práci, které jsou schopni. Vítězství v soutěži je krom vlastní realizace také pro architektonický ateliér nejlepším PR a potenciální možností dostat se tak na základě této reference k dalším zakázkám.

V průběhu soutěže a při dalším rozpracování do následného projektu stavby se tak už pracuje s návrhem, který porota velice důsledně posoudila a upozornila zadavatele na všechna pozitiva, ale i negativa – což zlevňuje následný projekt a jeho přípravu.

Odhad ceny soutěže podle kalkulačky Soutěžního řádu ČKA a zkušeností RNDr. Milana Svobody

Cena stavby

Během diskuse jsme se dotkli také dalšího důležitého tématu – jak je případně možné zabránit tomu, aby návrh překročil finanční částku na jeho realizaci, jak se tomu stalo u návrhu architektů Alberto Kalacha a Zdeňka Fránka.

Existují zde dvě možnosti, jak postupovat. První je mít v podmínkách soutěže tuto částku uvedenou a požadovat, aby ji soutěžící následně prokazatelným způsobem doložili. Je v zájmu zadavatele, aby byl o budoucí finanční náročnosti projektu informován, neboť se jedná většinou o nemalou investici. Tuto informaci však porota při posuzování, které je anonymní, logicky nezná, ta je až součástí doplňující dokumentace, stejně jako iniciály zpracovatele návrhu.

Druhou možností je přizvat k soutěži odborného znalce-rozpočtáře, který je schopen posoudit v případě nejasností projekty určené k ocenění a docílit tím opravdu spravedlivého posouzení.

Názor ČKA na zvolený způsob zadání sportovní haly

Poměrně zajímavý a asi i očekávaný byl jeden z posledních dotazů, který chtěl znát názor zástupce ČKA na aktuální způsob a průběh projekčních prací u sportovní haly v Boskovicích – tj. dopracování, respektive výrazné přepracování studentské práce.

RNDr. Milan Svoboda použitý studentský projekt detailně nezná a hodnotil zvolené řešení pouze obecně. Dle jeho slov mohou studentské práce z hlediska architektury vykazovat kvalitní a mnohdy zajímavá řešení, ale většinou jim logicky chybí kvalitní technické a provozně-dispoziční řešení. Tyto práce vznikají v rámci školní činnosti studentů, kteří v té době ještě nemají veškeré potřebné znalosti, zkušenosti a další dovednosti, které již architekt s mnoha lety praxe má. Osobně by toto řešení ze zkušenosti nedoporučoval.

Závěrem jsme si jako Spolek za rozvoj architektury Boskovic dovolili deklarovat vedení města nabídku, že pokud by zvážili změnit další možný postup, jsme připraveni s organizací soutěže městu aktivně pomoci a podílet se tak na zdárném řešení této situace.

×

Pozn.: V galerii přikládáme fotografie z návštěvy Sportovní haly v Modřicích od pražského atelieru bod architekti, která vzešla z otevřené architektonické soutěže v roce 2015 a byla dokončena v průběhu roku 2020. Soutěže se zůčastnilo 32 návrhů!